Re: Par postrehu k ucto.linux.cz/uvod/

[Jan Marek <jmarek@jcu.cz>]

Dobry den,

On Wed, Jul 18, 2001 at 07:52:29PM +0200, Ing. Ladislav Starý wrote:
> 
> >1) Ja bych asi z uctove osnovy vyabstrahoval udaje o tom, na
> >kterych radcich se ma tato hodnota objevit v jekem vykazu a asi
> >bych tyto udaje spise zaradil do udaju k tem vykazum... Vychazim
> >z toho, ze se vykaz muze zmenit a tim se zmeni treba i cislo
> >radku, kam tento ucet je treba zapocitat. Pokud udelame zmenu v
> >casti okolo formularu, bude to "cistsi", nez udelat zmenu
> >formulare a pak jeste hrabat do ucetni osnovy. Jak to vidi
> >ostatni?
> 
> Neslo by tu vasi ideu popsat trochu podrobneji. Vychazim z toho,
> ze na jednom rudku se mi poscita nekolik uctu. To k tomu pripojim
> nejaky seznam? Radky ve vykazech se mi behem roku nemeni,
> ucty ano. Jinak souhlas. Jen nevim, jak na to.

No, ty radky bude treba vyscitat pomoci nejakeho dotazu. Je
pravda, ze kdyby to bylo v uctove osnove, dotaz by byl jednodussi
(select sum(castka) from denik, osnova where
denik.ucet=osnova.ucet and osnova.vysledovka=31)

Kdyz ale k definici formulare napr. napisu: sem vyscitat ucty
6??-5??, tak se to bude delat sloziteji (ted me zrovna nenapada,
jak, asi pomoci substringu u jednotlivych uctu...)

Jenze pokud zmenim formular, tak se mi s tim zmeni i definice, co
ma byt na jednotlivych radkach. No a v pripade, ze mam definice
tech jednotlivych radek v osnove, tak musim zmenit vsechna
cislicka vedle tech uctu v osnove a jeste musim vedet, ze se mi
to bude jen scitat (ne odcitat). Pokud to mam ale na formulari,
tak by asi slo udelat (snad) parser, ktery by dovolil i
odcitat...

> >3) Oznacovani dokladu pouze cisly je sice zajimave, ale domnivam
> >se, ze ponekud neprakticke pro normalni pouzivani nekym jinym,
> >nez ucetni... Cisel bych se asi nevzdaval, ale domnivam se, ze by
> >bylo dobre pro kazdy typ dokladu zavest nejakou 3-pismennou
> >zkratku (melo by to stacit, je to tak pouzito u Abry ;-))). Pro
> >ucely pripadneho oznacovani carovym kodem by asi bylo mozno
> >zavest i soubezne s tim nejake cislo, nebo snad jde v carovem
> >kodu pouzivat pismena?
> 
> Jak slysim slovo ABRA, tak mi vstavaji vlasy hruzou na hlave.
> Klasicky priklad programu co si dela vsechno sám, nastavit to
> nikdo neumi.

Tady bych Vam oponoval: ja to napr. nastavit umim ;-) A od toho
je to snad program, aby si delal vsechno sam, ne?

> Jinak uz vidim to nadseni ucetnich, kdyz budou muset
> kvuli trem pismenkum preskakovat z numericky klavesnice na
> normalni a zase zpet. V rychlosti porizovani to prohrajete.
> Klidne si do oznaceni dokladu piste ta pismenka, ale pak musite
> jeste ucetnim vysvetlit, ze je potreba prazdne misto mezi oznacenim
> dokladu a vlastnim poradovym cislem vyplnit alespon mezerami.
> Jinak si ten svuj doklad nedohledaji. A delit cislo dokladu na dva
> udaje at vas ani nenapadne, je to o dalsi stisk klavesy navic.

Jestli to spravne chapu, tak si tady ponekud nerozumime primo ve
filozofii prace s ucetnim programem.

Pokud bych mel popsat to, co jsem pochopil z Vasich mailu, tak
Vase predstava ucetnictvi spociva v tom, ze se vezme program,
okosilkovane doklady (vsechny dohromady!!!) a zacne se to do
programu cpat zpusobem: vlezu si do ucetnictvi a zacnu zadavat
jednotlive doklady: cislo 01:program vi, ze jde o fakturu,
pokracuji cislem 21: to je cislo strediska a tedy ciselna rada, a
pak jedu cislo odberatele, datum zd. plneni, datum splatnosti,
konst. symbol... az mam hlavicku. A pak jednotlive radky (cisla
uctu berte, prosim, s rezervou):
31400/60400 20000 (zaklad DPH)
34300/neco  4400  (DPH 22%)
Zrejme jsem to dost zjednodusil a jsem si toho vedom. Timto
zpusobem ale porizuju doklady, ktere muze naporizovat prece nekdo
jiny (anebo je dokonce muzu prevzit uz naporizovane)... Tohle
podle meho nazoru neni moc prace pro ucetni... Mozna, ze je
zpusob prace jiny, neznam Vas program a nerad bych Vam nejak
krivdil, vychazim z prace s programem, ktery jsem videl (fy
Gordic). Asi by bylo lepe, pokud byste nam o tom napsal vice sam,
abychom meli lepsi predstavu o zpusobu prace s Vasim programem.

Moje predstava vychazi spise z Abry (i pri vsi jeji slozitosti
;-))):
Ucetni si rozdeli doklady na jednotlive druhy (Faktury dosle,
vydane, pokladni prijmy, vydeje atd...) a zacne je postupne
zadavat takto:
Je to pokladni prijem? Ano, pak v menu zvolim pokladni prijem.
Tim se mi nastavi spravne zkratka dokladu. Zadam strediska,
dodavatele, datum (nebo jen potvrdim dnesni), pripadne zvolim
pokladnu... a pote, co jsem vyplnil hlavicku, vlezu do radku. Zde
vyplnim cenu bez DPH, zvolim velikost DPH, vypocte se mi DPH, ja
ho zkontroluju a zadam text (napr. sroubovak). Ukoncim porizeni
dokladu, zvolim predkontaci a mam doklad NEJEN v ucetnictvi
(pokud mam predkontaci zvolenou spravne), ale take v knize
pokladnich dokladu. Pokud se ucetni zda, ze je treba, aby mel(a)
nad vsim plnou kontrolu, poverim ho, aby vymyslel(a)
predkontace a pak je do systemu nacpu, pokud se to prece jeste
nebude zdat, nastavim, aby se tyto porizene pohyby automaticky
nezauctovavaly, ale spadly vsechny do fronty, tzv. zadosti o
zauctovani. Zde muze ucetni prochazet jednotlive doklady a davat
prikazy k jejich zauctovani (pripadne menit toto zauctovavani a
pak zauctovat).

Meni se zde prace ucetni: z cloveka, ktery dela rutinni praci se
stava clovek, ktery "vymýšlí", jak co uctovat, sleduje zakony a
pripadne meni, nebo doplnuje predkontace. Je to tedy spise
metodik... Naporizovat doklady zvladne temer kdokoliv...

> 
> >
> >4) Ad "kosilka" a dalsi doklady... Domnivam se, ze by to prave
> >tady slo vyresit pres vytisteni teto kosilky na nejake "lepitko".
> >Bylo by zde vse potrebne k zauctovani, dale zpusob zauctovani (a
> >tady jsme u predkontaci), misto k podpisu toho, kdo doklad
> >poridil a kdo doklad zkontroloval a prip. zauctoval (nekde se
> >taky jeste nechava potvrdit vecna spravnost dokladu) a hlavne by
> >tam taky mohl byt ten carovy kod s oznacenim dokladu...
> >Asi by to mohlo byt volitelne: bud na lepitko, nebo na papir
> >(nekdy je vhodne to, jindy zase neco jineho...)
> >Tyto "kosilky", pripadne lepitka by asi bylo dobre mit moznost
> >vytisknout pro vice dokladu sumarne podle jedne predkontace.
> 
> Všechny doklady mužu klidne vytisknout na obycejný papír a pak
> to k tem fakturám jen pricvaknout. Problém je však v tom, že nejdrív
> by mela být košilka a pak teprve ten zápis v úcetnictví. (tak to snad
> ríká zákon)

Ja jsem si uvedomil, ze udaje na kosilce se skladaji ze dvou
casti: jednak tam jsou informace z faktury samotne (tj. predevsim
castky, DPH a cisla stredisek) a dale udaje o kontaci (tj. jak je
doklad zauctovan). Tyto udaje se dle postupu, ktery jsem zde
popsal, vlastne skladaji jednak z porizene faktury a dale z one
predkontace. Samozrejme lze tuto predkontaci predelat, pripadne
doplnit v zadostech o zauctovani. Ale zde je prece mozne tyto
"kosilky" pro kazdy doklad (pripadne pro vice, jak je libo),
vytisknout a tim soucasne provest zauctovani techto dokladu
prinejhorsim v one fronte dokladu...
Dalsi veci, jako podpis toho, kdo doklad poridil (nestacilo by,
kdyby se tam vytisklo jeho jmeno podle prihlaseni?) a dale toho,
kdo zauctoval (znovu: nestacilo by vytisknout jmeno
prihlaseneho?), pripadne toho, kdo schvalil vecnou spravnost:
tyto podpisy mohou byt na dokladu samotnem (treba zezadu a v
nejakem razitku, dle libosti).

> 
> >
> >5) Ad Hromadne porizovani faktur: Je to zajimava funkce, ktera by
> >asi sla velmi dobre udelat proste tak, ze by se pri fakturaci
> >vybralo vice adres zakazniku (oznaceni napr. insertem) a vsechny
> >ostatni udaje by pak byly stejne...
> 
> Vrele doporucuji seznámit se s funkní Duplikace v PC FANDu. Ono
> se to bohužel dá použít daleko univerzálneji. Se šablonami, které se
> to pokoušeli rešit podobne, jak ríkáte, jsem taky nepochodil.
> Nicméne, to neznamená, že presne takto musí nový úcetní program
> fungovat. Chtel jsem jenom, abychom pred programováním vzali na vedomí,
> že je treba myslet na maximální zjednodušení práce pokud možno
> univerzálními prostredky.

Ano, s tim plne souhlasim. Zrejme bude tedy nutne, abychom si
ujasnili zakladni filozofii programu, dale pripadne metodiku
prace ucetnich (ja ji mohu posoudit pouze v Abre, jak jiste
vidite) a dale se rozhodli pro zpusob, jak zadavat doklady tak,
aby to bylo zvladnutelne rutinne, rychle, ale pokud mozno co
nejkomplexneji...

> 
> >Jak jsem uz psal vyse v souvislosti se "stehovanim" majetku po
> >uctech, tak z toho vyplyva, ze vsechny doklady, ktere realizuji
> >jisty typ pohybu, se zauctovavji prakticky stejne (nekdy to tedy
> >neni uplne stejne, ale minimalne velmi podobne). A tady prichazi
> >ke slovu predkontace. Ja pro urcity typ dokladu (napr. fakturu
> >vydanou) nastavim nekolik nejpouzivanejsich zpusobu zauctovani,
> >ostatni reknu, ze je treba poslat do nejake fronty, odkud si je
> >zauctuju sam. Jak to funguje v Abre
> 
> kráceno....:
> 
> My to používáme v jednoduchém úcetnictví a ríkáme tomu Druh pohybu.
> Uvažuje se však o tom, že by se to použilo i v podvojném úcetnictví.
> Je to však urceno pro operátorky, které neco buší do pocítace a ne
> pro úcetní, která chce mít o úctování prehled. Ideální nasazení je, pokud
> by se doklady úcetne predpripravovali jinde, napríklad u klienta
> úcetní firmy.

Ano... To je zrejme dalsi vec, ktera bude dost dulezita... Ja
vychazim ze situace meho kamarada, ktery ma obchod s obklady a
dlazbami (mimochodem velmi hezkymi). Ten nema ucetni (je to
podnikatel a nema zas az tolik penez pro zamestnance (alespon v
teto chvili, treba se to casem zmeni, ze...) Ma tedy Abru, kterou
jsem mu pomahal nastavit dle meho popisu. Z 95% mu to uctuje samo
(a vzhledem k tomu, ze jsme predkontace ladili s prof. ucetni,
tak to uctuje dobre), jedina vec, kde jsme se trosku zasekli,
byly faktury ze zahranici, protoze ma verzi Abry, ktera mu
neumoznuje zadat JCD a kurz. rozdily primo v menu. Nicmene se nam
podarilo zpracovat metodiku zauctovani (tedy na jake ucty co
patri) s pomoci ucetni a pak jsem to naimplementoval do prostredi
Abry. Toto je jediny pripad, kdy je treba rucni prace pri
zauctovavani, jinak se vse resi doklady (tedy vlastne pres
jednotlive polozky menu) + predkontace -> automaticke zauctovani.

Ted bude velmi potreba, abyste nam popsal zpusob prace ucetni
firmy. (Bude asi jiny, protoze pani ucetni, se kterou jsme resili
zpusob zauctovani a ktera takovou firmu ma, byla vzdycky perplex
z toho, ze ja se od ni dozvim, na ktere ucty co zauctovat, ale
musim to pak promyslet do prostredi Abry. Samozrejme zde existuji
nejake "Ostatni doklady", pomoci kterych lze zadat vse primo do
ucetnictvi, ale pokud to jde nekudy jinudy, tak preferuju ten
"slozitejsi" zpusob, protoze se mi, jak je mozna zrejme z meho
predchoziho popisu, timto zpusobem soucasne vytvari i dalsi
pomocna evidence (kniha faktur, kniha pokladni, pohyby ve
skladu...)

> 
> >Pokud vas predkontace zaujaly stejne jako mne, tak jsem rad a
> >samozrejme budu rad, pokud se je podari implementovat do naseho
> >ucetnictvi... Dalsi dotazy a zadosti o upresneni jsou vitany...
> 
> Zaujalo me to, ale moc jsem z toho nebyl moudrý, asi by to chtelo videt.
> Hlavne mi není moc jasný ten index DPH. To tam to DPH není prímo umístené?
> Co se toho správného nastavování týce, slyšel jsem, že to trvá 2 mesíce,
> než se všechno nastaví. S naším programem vás naucím zacházet za
> nekolik hodin.

Index DPH je vlastne udelan takto: Existuje tabulka DPH, ve ktere
se prave nadefinuje velikost DPH a index. Do faktur a dalsich
dokladu se pak pouziva ten index, protoze se s nim lepe strojove
pracuje a take nam oznacuje jak zaklad, tak DPH.

Co se tyce prace s Abrou, tak jeji zakladni nastaveni je celkem
+- rozumne a pracovat se s tim da docela dobre. Samozrejme, ze
vyladeni nejakou dobu trva, ale to je asi u vsech ucetnich
programu...

Zdravi
Honza Marek
-- 
Ing. Jan Marek
University of South Bohemia
Academic Computer Centre
Phone: +420-38-7772080
-------------------------- ucto-dev-l@pinknet.cz ------------------------
Konference o vyvoji ucetnictvi                       http://ucto.linux.cz/